Miroslav Hylš

Adopce homosexuály? Pro a proti

17. 06. 2013 16:18:01
Tento článek se zabývá pouze adopcemi, nikoli pěstounstvím – jsou to diametrálně odlišné věci!

Zájemci o adopci čekají na "nabídku" dítěte běžně několik let. Jsou to zájemci několika na sobě nezávislými způsoby prověření, dlouhodobě školení. Dostat se do "pořadníku" k adopci je velmi, velmi složité. Hrozba, že by se k adopci dostali nevhodní – násilníci, devianti atp. – je naprosto minimální. Stejně tak je u adopcí vyloučen – na rozdíl od pěstounství – jakýkoli stimul finanční.

Jak je to možné tak dlouhé čekání, když jsou dětské domovy plné? O valnou část dětí totiž není adoptujícími zájem. Důvody? – nejčastěji příliš vysoký věk, etnický původ či minulost rodičů negativně ovlivňující dítě (narkomani, alkoholici aj.). U homosexuálů samozřejmě tyto preference nejsou jiné.

Pozor! – bylo by nerozumné tento výběr odsuzovat! Nejedná se o žádnou zlovolnou diskriminaci dětí, ale o nutnost pro dlouhodobě funkční adopci!

Při výběru z jinak kvalitativně srovnatelných zájemců heterosexuálních a homosexuálních se jeví vhodnější ti prví. Je hloupé v tom automaticky vidět diskriminaci homosexuálů – stěžovat si můžete leda na to, že je klasická rodina otec + matka tisíciletími ověřená jako nejlepší model výchovy dětí. (Mimochodem, nutno říci, že při výběru hypotetickém, nic takového se samozřejmě neděje ani mezi heterosexuálními zájemci.)

(Za tento odstavec jsem byl obviněn z podpory eugeniky. Když pominu, že slovo eugenika se již používá pomalu stejným způsobem jako třeba holocaust, tak je to nesmysl. Naprosto bych nesouhlasil s jakýmkoli omezováním homosexuálů mít děti, "léčením" atd. Zde je řeč o adopci cizích dětí a o vhodnosti použít co nejpřirozenější způsob výchovy. Tj. heterosexuální rodina je ověřenější než homosexuální, ale homosexuální se stále jeví podstatně lepší než dětský "domov".)

Jelikož pro adopci z "žádaných dětí" zjevně není prostor, bylo by logické homosexuální zájemce směřovat k dětem s malou šancí na adopci. Samozřejmě za splnění všech podmínek, tj. včetně onoho "chtění adoptovat" – což je velmi důležité! Neřešme otázku ke kolika takovým adopcím by asi došlo – u těch úspěšných by získaly jak děti, zachráněné z ústavní výchovy, tak homosexuálové, právem se pak pyšnící tím, že řeší zásadní společenský problém!

Již teď ovšem slyším pokřik o opětovné diskriminaci homosexuálů...

A to je ten hlavní problém pří o adopcích!

Neustále se diskutuje o smyšlených pseudoprávech adoptujících, která by měli získat i homosexuálové. Jako by zde snad institut adopce byl k rozdávání dětí jako dárečků pro ty méně šťastné. Adopce však není právem – je výsadou, pro kterou je nutno mnohé splnit, a především je závazkem vůči dítěti!

Protože to jediné důležité zde je zájem a blaho dítěte!

Autor: Miroslav Hylš | karma: 11.15 | přečteno: 1182 ×
Poslední články autora